Kompromis. Ministerstvu pro místní rozvoj se nepodařilo prosadit převedení všech stavebních úřadů pod státní správu, což měl být jeden z pilířů nového stavebního zákona. Se Svazem měst a obcí, který byl nejhlasitějším oponentem, se nakonec dohodlo na vzniku krajské státní stavební správy a Nejvyššího stavebního úřadu.

„Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli stoprocentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Model, který je kompromisním řešením jejího rezortu, Svazu měst a obcí a ministerstva vnitra, podle Dostálové umožní naplnit cíl nového stavebního zákona, a sice zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Povolovat stavby místního významu má do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů oproti současným 714. Stavební úřady zůstanou v obcích s rozšířenou působností, pokud jsou tedy personálně zajištěny. Současný stav není ideální, a tak ministerstvo vnitra ještě vytipuje úřady v některých dalších obcích, kde by mohla vzniknout územní pracoviště. Kde přesně to bude, se musejí starostové dohodnout s rezortem vnitra.

Co je malá a velká stavba

Stavební úřady v obcích budou posuzovat zejména místě příslušné stavby. Velké, veřejně prospěšné a liniové stavby mají být v kompetenci krajské stavební správy, která vznikne už jako státní správa pod Nejvyšším stavebním úřadem. Bude tak existovat 14 krajských státních stavebních správ plus takzvaný patnáctý úřad, který bude řešit vyhrazené nejnáročnější stavby, jako jsou například dálnice.
Jak bude zákon defi novat místně příslušné stavby? „S určitým rozdělením už přišli hasiči, když jsme jednali o integrování jejich stanovisek coby dotčených orgánů.
Mají čtyři kategorie staveb, z nichž první dvě by nejspíš spadaly do místně příslušných staveb. Trojkové a čtyřkové kategorie, to už jsou například obchodní centra, velké bytové domy, nemocnice, stadiony. Nicméně přesné kategorie, které budou samostatnou přílohou k zákonu, budeme ještě ladit,“ nastiňuje Dostálová.
Zatímco obce budou prvoinstančním orgánem, odvolání už půjdou na krajskou státní stavební správu. Tam také budou integrovány takzvané dotčené orgány, kterých jsou dnes asi čtyři desítky. „Jakmile investor pošle elektronicky žádost o stavební povolení včetně projektové dokumentace, tak automaticky požádá krajskou stavební správu o integrované stanovisko za veškerou ochranu veřejných zájmů,“ vysvětluje Dostálová. Pak se spis vrátí zpátky na úroveň obce, kde bude úřad vydávat stavební povolení.
„To je úděl kompromisu. Proto jsme původně prosazovali jednotnou státní stavební správu, kde by se předávání spisu odbouralo. Nicméně i tak budou všichni nahlížet do jednoho digitalizovaného spisu,“ říká Dostálová.

Předsedu úřadu jmenuje vláda

V čele státní stavební soustavy bude Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízený žádnému z ministerstev. Řídit ho bude předseda jmenovaný vládou.
Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy.
Občané a investoři budou napříště komunikovat s úřady elektronicky a podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line portálu. Ten má začít fungovat v příštím roce.
Vláda nadále předpokládá, že nový stavební zákon začne platit už v roce 2021, jeho účinnost však bude nabíhat postupně do roku 2023. Tedy pokud nový zákon projde v parlamentu. „V příštím roce vznikne nejdřív Nejvyšší stavební úřad, jeho pobočky, začne přesun úředníků. Pronajmeme si archivy, abychom neřešili velké spisové rozluky. Vše bude postupovat plynule. Musíme postupně nahrát všechna data až do kompletní digitalizace v červenci 2023,“ plánuje ministryně Dostálová. Aktuálně rezort vypořádává 4500 připomínek, které se k návrhu zákona sešly v rámci mezirezortního řízení na konci loňského roku.

Zároveň s přípravou zákona pracuje ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy.

Zdroj: E15, 24. 2. 2020

‍